Za místem, kde kdysi stály mohutné staroměstské hradby, založil šlechtic Gerhard z Kvestenberka klášter, jehož součástí je dnes kostel sv. Josefa. I když stará klášterní budova již dávno zmizela z povrchu zemského, její historie zůstává živá.

Pokud se dnes náhodný poutník ocitne v kostele sv. Josefa, může ho zaujmout něco zvláštního v klenbě kostela. Když se podívá pozorněji, spatří dvě dělové koule, které tam zůstaly uvízlé jako němí svědkové dávné doby. Tyto koule nejsou jen náhodným artefaktem – jsou to památky na děsivé události, které se odehrály v roce 1757.

V tomto roce přitáhla k Praze pruská armáda pod vedením Fridricha II., známého jako Fridrich Veliký. Praha, pyšné a krásné město, se ocitla pod palbou nepřátelských děl. Pruské bombardování zasáhlo nejen hradby, ale i samotná srdce Pražanů. Dělové koule, které prorazily klenbu kostela sv. Josefa, zůstaly zaklíněné v jeho stropech jako symbol odolnosti města, které přežilo i ty nejkrutější časy.

Ale to není vše, co tento kostel skrývá. Před jeho vchodem stojí sochy, které kdysi zdobily slavný Karlův most. Tyto kamenné postavy, které kdysi shlížely na vltavské vody, byly v průběhu času nahrazeny jinými. Nyní našly své místo před kostelem sv. Josefa, kde tiše střeží vstup do tohoto historického místa.

Když se procházíte tímto koutem Prahy, je snadné minout tato skrytá svědectví minulosti. Ale pro ty, kdo mají oči a srdce otevřené, kostel sv. Josefa nabízí cestu zpět do časů, kdy Praha byla svědkem válek, umění a nesmrtelných melodií. Příběhy, které se zde odehrály, jsou stále živé, ukryté v kamenech, sochách a dokonce i v dělových koulích, které zde zůstaly jako trvalá připomínka bouřlivé historie města.