Náhrobní deska Tycho Brahe v chrámu Panny Marie před Týnem je opředena tajemstvím a magií. Podle staré pověsti má totiž zvláštní moc. Říká se, že ten, kdo pohladí tvář tohoto slavného učence vytesanou na desce, bude zbaven bolesti zubů. Možná si tuto legendu budete pamatovat pro případ, že byste se někdy ocitli v nouzi – člověk nikdy neví, kdy se to může hodit.

Tycho Brahe (1546–1601) byl dánský šlechtic a jeden z nejvýznamnějších astronomů předkoperníkovské éry. Narodil se v Dánsku a studoval právo a astronomii na univerzitě v Leidenu. Brahe se proslavil svými mimořádně přesnými a komplexními astronomickými a planetárními pozorováními, která prováděl bez dalekohledu, jelikož žil v době před jeho vynálezem.

Jeho hlavním přínosem byla rozsáhlá a přesná měření poloh planet, která později umožnila Johannesu Keplerovi formulovat jeho slavné zákony pohybu planet. Brahe také vytvořil vlastní model vesmíru, jenž byl kombinací geocentrického systému Ptolemaiova a heliocentrického systému Koperníkova.

Tycho Brahe zemřel v Praze v roce 1601 a byl pohřben v chrámu Panny Marie před Týnem. Jeho hrob se postupem času stal předmětem mnoha legend a mýtů. Zda pověst o zázračném zbavení bolesti zubů po dotyku jeho náhrobní desky skutečně funguje, to si můžete ověřit sami.

Osobně však musím přiznat, že pokud mě začaly bolet zuby, spíše než k jeho náhrobní desce jsem se vždy raději vydal k zubaři. Nicméně, pokud se rozhodnete navštívit tuto památku, možná si připomenete i další legendy, které se k této významné osobnosti vážou. Kdo ví, třeba se vám při tom rozjasní nejen mysl, ale i úsměv.

1. Zlatý nos: Tycho Brahe údajně přišel o část svého nosu během šermířského duelu, což nebylo v té době mezi šlechtici neobvyklé. Podle legendy si po tomto incidentu nechal vyrobit náhradní nos z kovu. I když se traduje, že tento umělý nos byl vyroben ze zlata, pravděpodobně byl spíše ze slitiny mědi a cínu. Tento náhradní nos nosil Tycho nejen při společenských událostech, ale i při svých astronomických pozorováních, čímž se stal ještě více ikonickou postavou své doby.
   
2. Pet jelen jako domácí zvíře: Tycho Brahe byl známý svou excentrickou povahou a jeho život byl plný neobvyklých zážitků. Podle některých příběhů choval jako domácího mazlíčka jelena, což nebylo pro šlechtice té doby zrovna obvyklé. Tento jelen se stal nedílnou součástí jeho domácnosti a často byl přítomen i při společenských událostech, které Brahe pořádal. Jedna z legend dokonce vypráví, že tento jelen při jedné z hostin nešťastně spadl ze schodů a následkem toho zemřel. Tato příhoda jen posiluje obraz Tycho Braheho jako výstředního a fascinujícího vědce, jehož životní styl byl stejně pozoruhodný jako jeho vědecká práce.
   
3. Tajemná smrt: Tycho Brahe zemřel náhle v roce 1601, což vyvolalo mnoho spekulací a konspiračních teorií. Dlouhou dobu se věřilo, že příčinou jeho smrti byl zánět močového měchýře, který se údajně vyvinul poté, co Tycho odmítl opustit slavnostní hostinu, přestože potřeboval na toaletu. Tato verze příběhu se stala součástí legendy o jeho smrti. Nicméně, pozdější forenzní analýzy jeho ostatků odhalily přítomnost vysokých hladin rtuti, což vedlo k teorii, že mohl být otráven. Tato nová zjištění vyvolala další spekulace, a to zejména o možnosti, že byl Brahe zavražděn. Jako možní pachatelé byli zmiňováni jeho asistent Johannes Kepler, který mohl mít motiv získat přístup k Braheho astronomickým datům, stejně jako členové dánského královského dvora, s nimiž měl Brahe komplikované vztahy. Ačkoliv se důkazy o vraždě nikdy nepotvrdily, tato teorie přidává další vrstvu tajemství k životu a smrti tohoto výjimečného vědce, jehož práce měla zásadní vliv na rozvoj moderní astronomie.
   
4. Astronomické přesvědčení:
   
   Ačkoliv byl Tycho Brahe vynikajícím astronomem, nikdy plně nepřijal heliocentrický model vesmíru, který navrhl Mikuláš Koperník. Místo toho vyvinul svůj vlastní geoheliocentrický systém, známý také jako Tychonický systém. V tomto modelu zůstává Země nehybná ve středu vesmíru, kolem níž obíhají Slunce a Měsíc, zatímco ostatní planety obíhají kolem Slunce.
   Tento hybridní model byl jakýmsi kompromisem mezi tradičním geocentrickým pohledem na vesmír a novějšími heliocentrickými teoriemi. Braheho systém se pokoušel zachovat Ptolemaiovu myšlenku Země jako středu vesmíru, ale zároveň přijal některé Koperníkovy myšlenky o pohybu planet. Tento model byl ve své době poměrně populární, zejména mezi těmi, kdo měli problémy s plným přijetím heliocentrismu, ale zároveň uznávali potřebu přesnějších astronomických modelů.
   Braheho přesná a podrobná astronomická pozorování byla klíčová pro další vývoj astronomie, přestože jeho vlastní teorie nakonec ustoupila Koperníkovu heliocentrickému modelu, který byl později potvrzen díky pracím Johanna Keplera a dalších astronomů.