Řetězová ulice a její okolí jsou plné fascinujících „poprvé,“ která oživují historii Prahy a přinášejí nečekané příběhy.

V kavárně Montmartre se poprvé na území Rakouska-Uherska tančilo tango, exotický tanec dovezený až z daleké Argentiny. Tento podnik byl nejen centrem nových módních vln, ale také místem, kde se scházela pražská umělecká bohémská společnost. Jaroslav Hašek tu často usínal na lavici, zatímco Egon Ervín Kisch tančil v rytmu tanga s legendární Emčou Revoluci.

Nedaleko, v Liliové ulici v domě U Zlatého hada, se nacházela první pražská kavárna – i když ne úplně v tradičním smyslu. Obchodník Deodatus Dajamanus totiž podával kávu přímo na ulici, a to z konvice, kterou nosil na hlavě. Jeho podnikání bylo tak úspěšné, že se v roce 1914 přesunul do domu U Tří pštrosů na Malé Straně, kde vznikla pravděpodobně skutečně první kavárna v Praze.

Řetězová ulice se může pochlubit dalším neobvyklým prvenstvím – možná jde o první ulici na světě, kde se nachází dům se znakem kolečkové brusle. Tento neobvyklý symbol dodává ulici ještě více tajemné atmosféry.

Ale to není vše. V této ulici se pražskému obecenstvu poprvé představili „divocí brazilští domorodci,“ kteří se však později ukázali být z Jižních Čech. Toto odhalení jistě přineslo nemalý údiv a pobavení místních obyvatel.

Řetězová ulice a sousední Liliová ulice jsou také místem starých pražských pověstí. V minulosti se prý těmto ulicím Pražané o páteční půlnoci vyhýbali, protože se zde zjevoval bezhlavý templář na koni, z jehož nozder šlehaly plameny. Tento přízrak dodává ulici nádech mystiky a tajemna, který přetrvává dodnes.

Tato úzká zákoutí staré Prahy tak ukrývají mnohé příběhy plné napětí, které stále čekají na své objevení.