O zvonech svatovítského chrámu

Katedrála sv. Víta v Praze je domovem sedmi zvonů, z nichž každý nese své vlastní jméno – Zikmund, Václav, Jan Křtitel, Josef, Dominik, Marie a Ježíš. Každý z těchto zvonů má svůj příběh a význam.

Největším z nich je zvon Zikmund, který je také největším odlitým českým zvonem. Zvon váží úctyhodných 13,5 tuny a jeho dolní průměr přesahuje 2,5 metru. Podle legendy bylo k jeho převozu k věži potřeba 16 párů koní. Nicméně, umístění tohoto kolosu na věž bylo obrovskou výzvou. Nakonec se toho ujala králova dcera, která sestrojila podivuhodný stroj, jenž zvon připevnil na lano a vytáhl ho nahoru. Lano bylo spleteno z ženských vlasů, aby uneslo jeho tíhu. Tajemství tohoto stroje však zůstalo navždy skryto, protože králova dcera ho nechala zničit dříve, než ho stačili učení pánové prozkoumat.

Tyto zvony však nejsou jen technickým zázrakem; jsou také chráněny tajuplnou silou. Podle pověstí každý, kdo by se je pokusil ukrást, by zemřel, a kdyby se snad podařilo zvony sundat z věže, ztěžkly by natolik, že by je žádný vůz neodvezl. A i kdyby to nějakým zázrakem šlo, zvony by se samy vrátily zpět na své místo.

Bohužel, svatovítská katedrála o několik zvonů přišla během první světové války. Zvon Ježíš, Marie a Dominik byly rekvírovány a roztaveny pro válečné účely, a tak zcela zničeny. Tyto zvony byly znovu odlity až v roce 2012 ve zvonařské dílně v Brodku u Přerova.

Zvonům katedrály jsou připisovány i podivuhodné schopnosti. Jednou z nich je změna jejich hlasu, pokud není zemi české dobře. Zvoní pak smutně, stejně jako tomu bylo za vlády Fridricha Falckého. Správce Scultetus se pokusil naschvál zvonit katolíkům o Velkém pátku, ale zvony jako by ztěžkly a odmítly zazvonit. Rozlícený správce se rozhodl, že nebude zvonit ani na Bílou sobotu, ale toho dne se zvony rozezvučely samy od sebe.

Další legenda praví, že zvony katedrály se rozezvonily v den, kdy zemřel Karel IV. Umíráček zněl do krajiny, a když ho Karel IV. uslyšel na svém loži, pronesl: „Hle, dítky mé, již mne volá Pán Bůh, budiž s vámi na věky.“ K umíráčku se postupně přidaly všechny české zvony, aby uctily císaře v jeho posledních chvílích.

Podle pověsti se zvony katedrály rozezvoní znovu, až bude české zemi nejhůře. A tehdy, až to bude nejvíce potřeba, pukne srdce největšího zvonu – Zikmunda.

Reálie

Katedrála sv. Víta má celkem sedm zvonů, které jsou umístěny na jižní, původní gotické věži. Největším z nich je zvon Zikmund, který není jen největším zvonem katedrály, ale také největším zvonem v celé České republice. Zvon Zikmund byl ulit v roce 1549 Tomášem Jarošem z Brna na příkaz Ferdinanda I. Habsburského, tehdejšího římského císaře, českého a uherského krále, markraběte moravského a arcivévody rakouského.

Tento zvon byl odlit jako náhrada za předchozí zvony, které byly zničeny při požáru v roce 1541. Tehdy přišel o život zvon Patron, a zvon Ludvík, který byl původně přenesen z Kutné Hory do Prahy na příkaz Vladislava Jagellonského. Bohužel, světové války také přispěly k zániku dalších zvonů. Zvon Marie, Dominik, Ježíš a Umíráček byly rekvírovány a roztaveny pro válečné účely, což vedlo k jejich zničení.